Nacházíte se na: Muzeum » Po stopách staré Ostravy » Kostel sv. Václava »

Kalendář událostí

Listopad 2026
Po Út St Čt Pá So Ne
1
2 3

WORKSHOP JAPONSKÉ KALIGRAFIE

ÚTERÝ 3. 11. 2026, 17 h | Objevte kouzlo japonské kaligrafie a vyzkoušejte si umění psaní štětcem! Během workshopu se seznámíte se základními kaligrafickými tahy, osvojíte si principy psaní jednodušších japonských znaků kanji a naučíte se správně pracovat se štětcem. Na závěr si sami vyzkoušíte napsat jeden vybraný znak.
Workshop je vhodný i pro úplné začátečníky. Přijďte si vyzkoušet tradiční japonské umění na vlastní kůži a odneste si svůj vlastnoručně napsaný znak!
Workshop je součástí doprovodného programu k výstavě Japonsko v Ostravě.
Kapacita omezena, rezervace míst nutná (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)
Vstupné: 170 Kč základní / 130 Kč snížené.

OSTRAVSKÝ NÁVRAT FRANCISZKA BRZEZOWSKÉHO / přednáška Martyny Radłowské-Obrusnik

ÚTERÝ 3. 11. 2026, 17 h | Přednáška přiblíží úspěchy vrchního inženýra dolů Severní dráhy Ferdinandovy, který se do Ostravy přestěhoval z Wieliczky. Zde působil 15 let jako ředitel dolu Jindřich, přičemž během této doby nedošlo v podniku ani k jedinému smrtelnému úrazu. Brzezowski zkoumal metan a metody jeho potlačování a byl mimo jiné členem vídeňské komise pro výbušné plyny. Působil jako místostarosta Přívozu, za jehož funkčního období došlo k parcelaci a plánování prostorové zástavby podle Camilla Sitteho. Franciszek Brzezowski byl nazýván „Otcem ostravských Poláků“, byl iniciátorem vzniku Polského domu, polské čítárny, spoluzakladatelem Matice školské Těšínského knížectví a angažoval se v rozvoji polského školství v Moravské Ostravě. Osobnost vymazaná z historické paměti Ostravanů se vrací v bohatě zdokumentované přednášce redaktorky Martyny Radłowské-Obrusnik ze spolku Stolik Polski.

Přednáška se uskuteční v polském jazyce. Beseda je součástí programu Polských dnů v Ostravě.
Vstup volný na základě rezervace místa. (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

 4

KAŽDODENNÍ ODVAHA: ŽENY V DISENTU / beseda

STŘEDA 4. 11. 2026, 18 h | Na roli žen v boji proti komunismu zapomínáme, v Československu i v Polsku přitom tvořily důležitou část disentu. Zapojily se na všech úrovních: účastnily se demonstrací, tvořily samizdat i zázemí, vařily a přitom diskutovaly o strategii. Besedy se osobně zúčastní disidentky Květoslava Princová a Ewa Kulik-Bielińska. Květoslava Princová pochází z Lipníka nad Bečvou, působila v Praze, Rychnově a později v Olomouci. Signatářka Charty 77 čelila se svou rodinou tvrdým perzekucím. Manžel byl v 70. letech vězněn, dům Princových v Rychnově byl státem vyvlastněn a zbourán, rodinu postupně vyštvali komunisté i z dalších domů. Ewa Kulik-Bielińska byla členkou Solidarity, organizovala tajné vzdělávání a vedla Informační kancelář pro kontakt se zahraničními médii. Za výjimečného stavu pomáhala vybudovat síť pro ukrývající se disidenty a sama byla několik měsíců vězněna.

Besedu s přímými aktérkami protikomunistické opozice spoluorganizuje Ostravské muzeum, Institut paměti národa Ostrava a Polský institut v Praze a je doprovodnou akcí k putovní panelové výstavě „Každodenní odvaha. Polky, Češky a Slovenky v protikomunistické opozici 1968–1989”.

Vstup volný, rezervace míst nutná. (Pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).

 5 6 7 8
9 10

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Vlez mi na záda

ÚTERÝ 10. 11., 17 h | Výstavou provede kurátorka a etnoložka Anna Pohořálková. Vstupné: 100 Kč / 70 Kč. (pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).

ZAPOMENUTÝ GULAG / debata o expedicích po stopách lágrů v Kazachstánu a Uzbekistánu

ÚTERÝ 10. 11. 2026, 17 h | V letošním roce se organizaci Gulag.cz podařilo učinit hned několik objevů, které vrhají nové světlo na historii sovětského systému pracovních táborů Gulagu. Týkaly se pozůstatků lágrů ukrytých v kazašské stepi i uzbecké poušti. Nejnovější poznatky a zážitky z expedic představí Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz a vedoucí expedic. Vstup volný. Rezervace míst nutná.

 11 12

PRŮVODCE HOUBAŘE / beseda s mykology

ČTVRTEK 12. 11. 2026, 17 h | Zveme vás do Ostravského muzea na besedu o houbách s Michalem Gracou a Jiřím Dihelem, věnovanou známým i méně obvyklým druhům hub, jejich stanovištím a rozpoznávání v přírodě. Dozvíte se, jak odlišit jedlé druhy od jedovatých dvojníků, kdy a kde houby nejlépe rostou a jak je správně sbírat a zpracovávat. Diskutovat se bude také o aktuálních nálezech a vzácnějších druzích, které lze objevit v našem okolí. Besedu doplní promítání fotografií a na místě budou vystaveny i některé z právě rostoucích hub. Setkání je určeno začátečníkům i zkušeným houbařům, kteří si chtějí rozšířit své znalosti a sdílet vlastní zkušenosti.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené). Rezervace míst nutná. (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

 13 14 15
16 17 18

STOLIK POLSKI:Směrem ke Krakovu: Umělecké vztahy mezi Malopolskem, Těšínským knížectvím a Moravou / beseda s prof. Waldemarem Delugou

STŘEDA 18. 11., 17 h | Vztahy mezi Krakovem, Těšínem, Ostravou a dalšími městy v regionu sahají až do středověku. Nedávný výzkum přinesl několik mimořádně zajímavých objevů a konference, která se v září konala v Muzeu Varšavské arcidiecéze, přitáhla pozornost polských historiků umění. Prezentace Waldemara Delugy představí známé i neznámé kulturní památky vytvořené v Krakově. Zvláštním objevem byla umělecká díla shromážděná v Galerii výtvarného umění v Ostravě, kterým bude věnována většina prezentace. Probíhá v polském jazyce. Vstup volný.

 19 20 21 22
23 24

MÍSTO ADOPCE NA DÁLKU ZALOŽILI NEZISKOVOU ORGANIZACI / beseda o činnosti Spolku přátel Bénin Santé

ÚTERÝ 24. 11. 2026, 17 h | Beseda se Stanislavou Barabášovou, předsedkyní Spolku přátel Bénin Santé, přiblíží vznik a aktivity této neziskové organizace, která poskytuje humanitární, sociální a zdravotnickou pomoc potřebným lidem, chudým rodinám, včetně osiřelých dětí v západoafrickém Beninu. Přijďte si poslechnout příběh organizace, která pomáhá především těm nejzranitelnějším. Stanislava Barabášová chtěla pomoci jednomu dítěti prostřednictvím adopce na dálku. Ale jeden přátelský rozhovor s lékařem a kamarádem MUDr. Vincentem Zoundjiekponem z Beninu její plány úplně změnil. Uvědomila si, že děti v Africe potřebuji vedle vzdělání především zdraví. Místo individuální podpory se tak společně rozhodli v České republice založit Spolek přátel Bénin Santé.
Vstup volný, rezervace míst nutná. (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

 25 26

BARVY, VŮNĚ A CHUTĚ HUB / beseda s Terezou Tejklovou

ČTVRTEK 26. 11. 2026, 17 h | Zajímalo vás někdy, jakými nejrůznějšími barvami se mohou houby pyšnit, jakými vůněmi dokážou překvapit a jak rozmanité chutě mohou mít? Vydejte se s Terezou Tejklovou na voňavou a barevnou cestu do fascinujícího světa hub, který skrývá mnohá tajemství i nečekaná překvapení.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené). Rezervace míst nutná.(Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

 27 28 29
30

Novinky

Poslechněte si Příběhy z muzejního depozitáře. Pořad, který vznikl ve spolupráci Ostravského muzea a Českého rozhlasu Ostrava.

Kurátoři Ostravského muzea společně s Českým rozhlasem Ostrava připravují Příběhy z muzejního depozitáře – rozhlasový pořad představující nejzajímavější předměty, o které v muzeu pečujeme. Poslouchat můžete každý čtvrtek ve 14:50 ve vysílání ČRo Ostrava, zpětně v audio archivu Českého rozhlasu, v aplikaci Můj rozhlas nebo na Spotify.

30.10.2026 zobrazit


17. LISTOPADU – OTEVŘENO

Milí návštěvníci, v den státního svátku, v úterý 17. listopadu 2026, bude Ostravské muzeum otevřeno od 10 do 20 hodin. Těšíme se na vaši návštěvu.

30.10.2026 zobrazit


Kostel sv. Václava

Archeologické výzkumy

1967 – 1969 výzkum kostela pod vedením V. Šikulové
1972 – drobný sondážní výzkum pod vedením L. Wiegandové
1998 – archeologický výzkum pod vedením M. Zezuly

Nástin vývoje a poznatky z archeologických výzkumů

Sakrální stavba s hřbitovem a farou byly situovány u významného komunikačního tahu poblíž vstupu do historického jádra města. Je nesporné, že tato oblast tvořila v rámci Moravské Ostravy významné centrum, v němž se slučovaly nejen sakrální, ale také světské záležitosti jako např. vzdělávání.

Jádrem tohoto prostoru byl kostel zasvěcený sv. Václavu. Prozatím se zdá, že současný kostel sv. Václava byl nejprve vybudován jako jednolodní chrám s pravoúhle zakončeným presbytářem. Důležité pro časové zařazení likvidace první stavební fáze jsou nálezové situace z archeologického výzkumu Vlasty Šikulové. V souvislosti se zánikem starší sakrální stavby nebo krátce po ní byly v jižní lodi až k spodní řádce základového zdiva uloženy požárové vrstvy, z níž byl vyzvednut parvus Václava II. ražený v letech 1300 až 1305. Předpokládá se tedy, že první stavba zanikla důsledkem požáru snad někdy v 1. nebo 2. desetiletí 14. století. Vybudování druhé stavební fáze proběhlo asi ve 2. čtvrtině 14. století. Kostel byl po této rekonstrukci patrně plochostropý, dvojlodní a byl opatřen presbytářem s pětibokým závěrem.

Ještě před samotnou druhou stavební fázi kostela sv. Václava byl vybudován čtyřhranný kubus věže – zvonice. Věž s kostelem byla během této popožárové přestavbě spojena.

Roku 1454 bylo při kostele sv. Václava ostravským měšťanům povoleno zřízení bočního oltáře sv. Cecílie, kterou si zvolili jako patronku a ochránkyni města. Další stavební úpravy proběhly v roce 1539, kdy byla, zřejmě stavitelem Matysem, zaklenuta chrámová loď. Na počátku následujícího století (1603) došlo v západní části k výstavbě kruchty. Jak napovídá nápis na hlavici jednoho sloupu podílel se na jejím zřízení kameník Jan Rinolt. Vystavění obou bočních kaplí pak proběhlo v letech 1689 (kaple sv. Anděla Strážce, znovu vystavěna snad krátce před 1764) a 1695. V roce 1803 byla zbořena úzká sakristie ještě středověkého původu, která přiléhala ke kostelu ze severní strany. Dnes je možné vidět její obnažené základy při pohledu z Kostelní ulice.

ZM

 

  
Výřez z mapky (1699) zachycuje kostel sv. Václava a radniční věž.

Kostel sv. Václava zachycený na vedutě Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. Originál uložen v Archivu města Brna.

Půdorys kostela sv. Václava zaměřený v roce 1998 s vyznačenými sondami archeologického výzkumu z roku 1998. Určení stavebních fází dle D. Prixe. Převzato od M. Zezuly.

Základy zdí původní středověké sakristie zbořené r. 1803, foto OM (ZM).

Ukázka výmalby interiéru kostela sv. Václava. Fortifikovaná stavba v pozadí možná představuje nejstarší vyobrazení hradu na Slezské Ostravě, 16. století, foto OM (ZM).

Náhrobek Bernarda Lva z roku 1603 v interiéru kostela sv. Václava, foto OM (ZM).

Odkazy na literaturu

Jan O. Eliáš, Kostel sv. Václava – nejstarší dochovaná stavební památka v Ostravě. Příspěvek ke stavebnímu vývoji kostela, in: Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 7, 1974, s. 87-113.

Dalibor Prix, Architektura moravsko-slezského pomezí v první polovině 14.století, In: (D. Majer ed.) Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Ostrava 2011, s. 159-205, především s. 162-163. Katalogové heslo zpracovala L. Augustinková na s. 278-283.

Daniela Rywiková, Nový příspěvek ke stavebním dějinám kostela sv. Václava v Moravské Ostravě, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 20, 2001, s. 449-455.

Michal Zezula, Archeologie a počátky Moravské Ostravy (Archeologické výzkumy v historickém jádru města v letech 1998-2002). In Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 21. Ostrava 2003, s. 7-44.

 

Akce: Otevřít verzi pro tisk

Soubory: